Čeština (Česká republika)English (United Kingdom)Deutsch (DE-CH-AT)

Chorus Ostrava, pěvecký sbor při Ekonomické fakultě
Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava

ostrava lg

Statutární město Ostrava podpořilo projekt "Chorus Ostrava na Mezinárodním festivalu sborového umění "The Singing World".

Partneři:

Ekonomická fakulta VŠB


CHORUS OSTRAVA V SINGAPURU

Jak jinak, než úspěšným vrcholem letošní sezóny byla pro CHORUS OSTRAVA účast na mezinárodní soutěžním festivalu pěveckých sborů v SINGAPURU http://www.orientaleconcentus.com/

Ve všech kategoriích jsme získali zlaté pásmo Gold Grade III a stali jsme se absolutními vítězi kategorie A1, což nám vyneslo postup do Grand Prix společně s 5 dalšími sbory, v němž zvítězil filipínský univerzitní sbor. Letošního ročníku mezinárodního soutěžního festivalu v Singapuru se zůčastnilo celkem 36 souborů. Jako jediný evropský sbor jsme získali speciální cenu za nejlepší provedení povinné malajské písně!!!

Výčet trofejí zde (viz. foto):
· Zlaté pásmo a absolutní vítězství v kategorii A1 - smíšené sbory (a peněžní výhra)
· Zlaté pásmo v kategorii Folklór
· Zlaté pásmo v kategorii Sakrální hudba
· Speciální cena poroty za nejlepší provedení Singapurského díla (povinná malajská píseň Rasa sayang)

Co říci....?, ... jsme prostě dobří!! Díky Petro!!!

2017 ChorusOstrava Singapur oceneni mensi

2017 ChorusOstrava Singapur mensi

 
Letní koncerty filmové a populární hudby

Dva poslední červnové víkendy, neděle 18. a sobota 24., vrcholily v letošní sezóně našeho sboru Letními koncerty filmové a populární hudby v obcích Řepiště a Baška.
Ve spolupráci s organizátorem těchto divácky velmi atraktivních letních koncertů pod širým nebem, kterým je již tradičně MORAVSKOSLEZSKÁ SINFONIETTA a letos pod vedením a taktovkou ONDŘEJE PACKANA se diváci dočkali skutečně profesionálně zvládnuté interpretace filmových skladeb ze snímků PROFESIONÁL, ŠPION, PÁN PRSTENŮ, JAMES BOND, SÁM DOMA, MAMA MIA, ARMAGEDON a dalších populárních melodií, jakými byly např. ALL BY MYSELF nebo ADIEMUS. Ke skvělým sólistům, kterým jsme umocnili jejich vynikající výkony, patřili Táňa WAJS, Oldřiška HONSOVÁ, Nela ŽÁKOVÁ, Miroslav MACÁŠ, Klára MEDVECKÁ a Ema MARCHEWKOVÁ. Sborovou výpomocí nám při těchto koncertech byli členové pěveckého sboru ARTEP ORLOVÁ, děkujeme za ni a zvláště pak děkujeme naší společné a jedinečné sbormistryni - Petře RAŠÍKOVÉ.
Soudě dle reakcí publika na těchto koncertech, myslím si, že můžeme říci, "pěkné to bylo", těšíme se na další vaši-naši spolupráci, ... "Vivat symfonická hudba!".

2017 Repiste205

2017 Repiste207

 
Slavnostní Galakoncert k 750. výročí založení města Paskov

Dne 8. května 2017 v kostele sv. Vavřince v městě Paskově přispěl Chorus Ostrava nemalou měrou k úspěšném provedení 9. symfonie L. V. Beethovena. Slavnostní koncert se konal u příležitosti 750. výročí založení města Paskova.

2017 plakat Beethoven Paskov2017 Paskov

 
Vzpomínkový koncert na prof. Lumíra Pivovarského

Slunná sobota 1. dubna 2017 byla pro návštěvníky, vystupující sbory a hosty, kteří se zúčastnili vzpomínkového koncertu na profesora Lumíra Pivovarského v kině Vesmír v Moravské Ostravě, velmi příjemně stráveným odpolednem :)

Fotografie z tohoto koncertu najdete zde, autor Ing. Zdeňek Kamrla.

2017 foto koncert Vesmir

2017 plakat koncert Lumir Vesmir

 
Chorus Ostrava byl u tvorby nové festivalové tradice sborového zpívání v Levicích

2016 Levice spolocna

V posledním zářijovém víkendu se sbor Chorus Ostrava zúčastnil vůbec prvního ročníku „Festivalu zborového umenia“ s mezinárodní účastí ve městě Levice na jihu Slovenska. Velice rádi jsme přijali pozvání na tuto zcela novou sborovou událost jednak protože se zpěváci vždy těší na setkání s jinými tělesy, ale jistě také proto, že odborným garantem festivalu a jedním z hlavních organizátorů byl pan profesor Milan Pazúrik, dlouholetý přítel našeho zesnulého dirigenta Prof. Lumíra Pivovarského. Pod záštitou vedení města Levice se na festival sjely čtyři sbory z uskupení Vyšegrádské čtyřky – Podkarpatský mužský sbor z Polska, dívčí sbor Cantemus Gyermekkórus z Maďarska, smíšený sbor Chorus Ostrava z České republiky a Pěvecký sbor slovenských učitelů.

Vysoká úroveň zúčastněných sborů nás mile překvapila. Po vlídném přijetí zástupců sborů vedením města na radnici v Levicích, jsme se ubytovali a chystali na naše první zpívání. V pátek vpodvečer se v krásných a akusticky přívětivých prostorách nově zrekonstruované židovské synagogy uskutečnil koncert sborů Chorus Ostrava a maďarského dívčího sboru Cantemus Gyermekkórus. Děvčata zpívala andělsky a své vystoupení oživila také zajímavou choreografií a doprovodem na příčné flétny. Věříme, že ani Chorus Ostrava neudělal svým výkonem a zajímavým repertoárem ostudu. V každém případě bylo na všech zpěvácích i na posluchačích vidět, že si z večera odnášejí příjemný pocit. Ted den se šlo na ubytování brzy spát, neboť sobotní program byl doslova nabitý. Hned ráno po rozezpívání se setkaly všechny čtyři sbory v obchodním centru Dituria. V rámci propagace sborového zpěvu širší veřejnosti zde zazpívaly sbory několik populárních písní, včetně jedné společné skladby Franze Biebla Angelus Domini, kterou dirigoval Štefan Sedlický, vedoucí sboru slovenských učitelů. Když zazněla z bezmála sto padesáti úst melodie „Ave Maria, gratia plena...“, přítomní lidé přestali nakupovat a s úsměvem na tvářích se zaposlouchali. O hodinu později si sbory vzájemně zazpívaly v Levicích na náměstí, kde vznikly také nezapomenutelné fotografie všech zúčastněných s pozadím krásné historické radnice. Odpolední volno jsme využili k prohlídce města za asistence našich skvělých průvodců Natálie s Patrikem, kteří nám byli ochotnými společníky po celou dobu festivalu.

Galakoncert všech sborů se konal v sobotu večer v kulturním domě Junior za účasti starosty, vícestarosty města a dalších významných hostů. Akustika velkého kinosálu sborové hudbě příliš nepřála, ale soudě podle potlesku přítomných se koncert vydařil. Důležitý je vždy projev a radost ve tvářích, se kterou zpěváci vcházejí na pódium. Muži ze Slovenska zazpívali po sériii náročných duchovních skladeb působivý verbuňk „Bude vojna, bude“ a další komorní seskupení mužů z Polska pobavilo publikum rozvernou skladbou „Bocian“, kterou doplnili i vtipnými kostýmy žab. Děvčata z Maďarska svou jistotou intonace a čistými hlásky opět zazářila. Na závěr, po vystoupení každého sboru zazněly dvě skladby společné. Kompletní mužskou sekci, s grácií jí vlastní, zvládla naše dirigentka Petra Rašíková a interpretace Janáčkovy písně Láska opravdivá, chytila za srdce mnohé posluchače. Na úplný závěr zaznělo opět andělské Angelus Domini všech čtyř sborů dphromady. Družný večer vystoupením na jevišti neskončil, protože bylo připraveno velmi milé setkání se všech zúčastněných v zázemí kulturního domu. Děkovalo se, gratulovalo k výkonům, předávaly se dárky, navazovala se nová přátelství a příjemný večer pokračoval se sklenkou dobrého vína při zpěvu českých a slovenských lidových písní. Někteří naši členové byli tak potěšeni a dojatí, že se jim vůbec nechtělo odjet zpět na ubytovnu. Výborná a bujará atmosféra se přenesla i tam, takže večírek pokračoval s kytarou a skvělou náladou až do brzkých ranních hodin.

Festival jsme zakončili v neděli vystoupením při mši v Kostele církve bratrské v Levicích a po vynikajícím obědě, který nám místní farníci přichystali, jsme se vydali na pětihodinovou cestu domů. Plni dojmů a pozitivní energie z příjemně stráveného víkendu jsme se loučili v Ostravě se slovy: „Bylo to krásné, jako vždy, když jsme spolu“.

Jana Vaňková

2016 Levice 2016 LEVICE FOTO

 
Triumf jménem IFAS 2016

Cena Bohuslava Martinů – zlaté pásmo v kategorii velkých smíšených sborů
Postup na Grand Prix- celkové druhé místo
Cena rektora Univerzity Pardubice

Jak k tomu došlo? Bylo to asi takhle:
Píše se rok 1968 a na pódiu začínajícího festivalu stojí mezi členy ostravského vysokoškolského sboru mladičká Jitřenka Šářecová. Letos mezi 2. až 5. červencem Jitřenka, sice Teperová, ale stále stejně mladého ducha, zpívá s Chorusem na už 24. ročníku Mezinárodního festivalu akademických sborů IFAS Pardubice.
Každé dva roky se v Pardubicích setkávají české a zahraniční sbory, které svou existenci spojily s akademickou půdou. Tato soutěž původně pouze pro smíšené kolektivy zpěváků se postupně rozšiřovala o další kategorie. V současnosti se srovnávají zpěváci ve smíšených velkých i komorních sborech, sbory ženské, pak soubory prezentující folklór, dále jazz, pop, spirituál a gospel. Vybrané sbory usilují samozřejmě o co nejlepší umístění, zařazení do klasických pásem. Ale hlavním cílem a touhou je získání celkové Grand Prix a pak speciální Ceny Bohuslava Martinů. IFAS Pardubice má nejen v naší republice velké renomé. Patří mezi špičkové mezinárodní festivaly. Je opravdu těžké zvítězit, je náročné už jen se připravit na úroveň potřebnou k účasti.
Když jsme odjížděli, byli jsme natěšeni, řada členů tam v dřívějších letech nejednou vystoupila s bývalým VPS pod vedením nezapomenutelného Lumíra Pivovarského. Ale zároveň jsme si byli vědomi, že nás čeká obtížná akce s nejistým výsledkem. Po příjezdu a zabydlení se v komplexu Univerzity Pardubice jsme naskočili na krásný kolotoč se zkouškami, soutěžemi, vystoupeními, koncerty – i nemalou zábavou.

altalt
Na jevišti velké, moderní univerzitní auly s překvapivě výbornou akustikou jsme se ocitli celkem šestkrát. K tomu je třeba připočíst pěkný chrámový koncert v komorních ale opravdu hezkých Lázních Bohdaneč.
Sboráci se zapojili i do doprovodných festivalových akcí – tříčlenný tým - Ivka, Mája a Vojta - ze všech sil závodili na „sportovní“ IFASIÁDĚ. Jako zástupci Ostravy své soupeře mile potěšili třeba tím, že až jako poslední zvládli vypít pivo na ex :-), ale jinak bojovali jako lvi. V pondělí večer byl pro všechny uspořádán Společenský ples. Jeho součástí byla i Superstar – každý sbor mohl přihlásit svého reprezentanta. Naše Iva Svobodová jako dokonalá Tina Turner zvedla ze židlí celý sál!
V krásném počasí jsme si užívali hlavně soutěžní adrenalin. V neděli jsme vystoupili v kategorii BM. Povinná skladba Chceme my se, chceme napovídala, že šlo o hodně – Cenu Bohuslava Martinů. Večerní vyhlášení u nás vyvolalo nadšení - zvítězili jsme. Prestižní cena byla naše! Neuvěřitelný úspěch, velikánská radost!
Tahle paráda nás postrčila mezi nejlepší účastníky soutěže a očekávalo se, že zítra náš výkon v kategorii A1 velkých smíšených sborů bude opět minimálně perfektní. To se lehce řekne, ale kromě kvalitních domácích sborů se přihlásili i výborní Lotyši, Rusové z Petrohradu a Jekatěrinburgu. Nejvíc nás zajímal mládežnický sbor NZYC z Nového Zélandu. Diváky přitahoval svým pro nás exotickým repertoárem i jevištním projevem. Odborníci oceňovali takřka bezchybné provedení skladeb.
Naše úžasná sbormistryně Petra říkává, že povinné skladby často ukážou úroveň sboru. A měla pravdu jako vždy. Provedení Lukášovy skladby No Man Is an Island odhalilo mnoho, některé sbory, jak se zdálo, nevystihly ducha skladby a navíc sólo naší Lucky Šupíkové bylo nepřekonatelné. Za celkový program nás porotci zařadili opět do zlatého pásma. Super, od vítězů z NZ nás nedělil ani jeden celý bod.

Pochopitelně jsme byli nominováni mezi pět nejlepších sborů na boj o Grand Prix. Sice nám to zkrátilo volnou plesovou zábavu, ale bylo ještě nutné soustředit se na úterní ráno a stálo to za to. Věděli jsme, že nemáme co ztratit a můžeme jedině získat. Rozhodli jsme se soutěžní vystoupení postavit samozřejmě na hudebním výkonu, ale sázeli jsme také na prožitek, předání emocí, které jsme měli v sobě. A povedlo se. Moderní Salve Regina, ale především Už je slunko vehnalo nám i divákům slzy do očí. A výsledek – tři výborné sbory neměly vůbec žádnou šanci, porota rozhodovala mezi Novým Zélandem a Chorus Ostrava. Nestačilo jen bodování, došlo i na tajné hlasování a do poslední chvíle nebylo při vyhlašování jasné pořadí. Nakonec jsme skončili druzí, obdrželi jsme speciální cenu rektora Univerzity Pardubice a naše nadšení neznalo mezí. Skromnost stranou, ten výsledek je vážně skvělý :-)!!!
A neoficiální výsledek – další zocelení výborné party, obrovské množství legrácek, hlášek, situací, pocitů, které jsou nepřenosné. Za všechno snad jen připomínám Petřino autobusové hledání narozeninového sborového dárku - kytary, a pak neuvěřitelná chvíle před začátkem závěrečného ceremoniálu. Konferenciéři oznámili, že máme vydržet ještě tři minuty. Plný sál zpěváků přece nemohl mít jiný nápad než – „Zazpíváme si!“ …An Irish Blessing – „…we meet again…“ Proto jsme si sice přáli hezké léto, ale v duchu se každý těší, až se v září zase potkáme…

 
Vyhráli jsme v Prijedoru!

Vyhráli jsme! Vyhráli jsme 1. místo na 16. ročníku Mezinárodního sborového festivalu „Zlatna vila“ v Prijedoru v Bosně a Hercegovině (samotné město patří do autonomní oblasti Srbské republiky, leč složité politické otázky se v rámci festivalu vůbec neřešily). Kromě celkového vítězství jsme dostali cenu za nejlepší provedení soudobé skladby, jíž byl Jaakobin isot pojat autora Pekky Kostiainena. Také jsme byli oceněni za celkový projev a umělecký dojem. Na soutěži dámy poprvé vystoupily v novém koncertním oděvu a ten nám zřejmě přinesl štěstí. Třetí ocenění udělila porota naší sbormistryni Petře Rašíkové za dirigentský výkon.

alt

Náš čtyřdenní výlet začal ve čtvrtek 12. května. Dlouhá cesta do cíle vedla přes Slovensko, Maďarsko a Chorvatsko. Zdárně jsme prošli kontrolami na hranicích a v Bosně už jsme z oken autobusu obdivovali krásnou, velmi zelenou a divokou krajinu, podivovali se nad válkou a chudobou zničenými domy a s napětím očekávali, s kým se setkáme, kde nás ubytují, kde budeme zpívat a jaká je sborová konkurence. Naše očekávání se začala naplňovat záhy.
Setkali jsme se s velice příjemnými, milými a komunikativními lidmi, ať už v rámci festivalu, nebo jen tak ve městě. Všechny sbory bydlely v hotelu Prijedor. Co mělo jisté chybičky na ubytování, to se vyrovnalo na jídle. Tříchodová menu s výbornými polévkami, porcemi masa přes půl talíře a s lahodnými dezerty si chválili všichni.
Jedním z hlavních sponzorů festivalu „Zlatna vila“ byla společnost ArcelorMittal. Zaslouží si velké díky za sponzorství, ale i za dárečky pro náš sbor a hlavně za exkurzi, kterou pro nás jeho pracovníci připravili. Dostali jsme se do železnorudného dolu a viděli těžbu, nakládku, přepravu, třídění i vlaky, kterými ta nejlepší ruda putuje až do Ostravy. Bylo to velice zajímavé a všichni členové našeho sboru si rozhodně poprvé v životě zazpívali v ochranných přilbách stojíce na těžkém stroji na okraji těžní jámy.
alt
alt

Páteční koncert, ještě před samotnou soutěží, nás zavedl do 220 tisícového města Banja Luka. Bohužel jsme neměli dostatek času na jeho prohlídku, ale koncert pořádaný v místním divadle našimi krajany z České besedy měl úspěch. Během soboty jsme pilně cvičili soutěžní skladby a mezi zkouškami poznávali Prijedor, obhlíželi kostely, minarety, náměstí a vodotrysky, ochutnávali výbornou kávu a místní pivo.
Soutěžní vystoupení sborů proběhla večer v prijedorském divadle. Chorus Ostrava šel na řadu jako poslední. Na všech pět skladeb jsme se maximálně soustředili a zpívali je krásně a od srdce, abychom publiku i tříčlenné porotě předali v písních co největší kus našeho milovaného sborového zpívání. Vyhlášení výsledků bylo bouřlivé, veselé a jedinečné a následná hromadná oslava v hotelu také!
V neděli 15. května jsme se vypravili na třináctihodinovou zpáteční cestu a radost ze všech ocenění nám nezkazilo ani deštivé a větrné počasí, které nás bohužel provázelo po celou dobu pobytu v Prijedoru. Plni dojmů a nevšedních zážitků se vracíme do svých domovů a všichni se už těšíme na další koncerty v Ostravě a Řepištích i soutěžní vystoupení v červenci v Pardubicích!

Projekt se uskutečnil za finanční podpory Ministerstva kultury ČR.

MKCR logo

 
Jarní koncert ve znamení dobročinnosti

Vpodvečer 28. dubna 2016 se zaplnily prostory moderního kostela sv. Ducha v Ostravě – Zábřehu. V 18 hodin tam byl totiž zahájen pravidelný Jarní koncert našeho sboru.

Už tradičně na těchto koncertech chceme divákům představit repertoár nově nacvičený, který ovšem prokládají naše „srdeční“, oblíbené a léty ověřené skladby. V letošním roce se jednalo mj. o ověřování soutěžního programu pro mezinárodní festival Zlatá víla, kterého se sbor zúčastní v polovině května v bosensko-hercegovinském Prijedoru.

alt

alt


Diváky na ostravských koncertech vždycky potěšíme svými hosty. Letos zahajovací fanfáry a několik zajímavých úprav známých skladeb předneslo žesťové kvarteto Věžní hudba z Frenštátu pod Radhoštěm, vedené Jiřím Pokorným. Milou pohodu navodilo také vystoupení staršího oddělení Ostravského dětského sboru se svou sbormistryní Danielou Střílkovou.

alt

Krásné tóny, umocněné výbornou akustikou, letos neměly jen pobavit, potěšit, zaujmout, ale posloužily správné věci. Výtěžek z dobrovolného vstupného jsme věnovali na podporu sociálních služeb pro Hanku Martínkovou, milou dcerku našeho dlouholetého basisty Zbyňka. S potěšením citujeme z jeho děkovného e–mailu: „Přátelé, kamarádi, udělali jste zase jednou obrovskou radost... Haničce a asi i ostatním... Navíc lidé přispěli nemalou částkou. Ze sklenice jsem vysypal 15 100,- Kč... Mám Vás moc rád...“ No, i kvůli takovým vztahům chodíme do sboru, máme se zkrátka rádi...

Jako malý dík jsme připravili pro své posluchače sladké občerstvení – buchty a koláče domácí výroby.

Diváci ocenili pěknou atmosféru a - i když ne vše bylo dokonalé, bezesporu kvalitní výkon. Pevně věříme, že z Prijedoru přivezeme také ocenění poroty!

 
Chorus má zlato z Bratislavy

Pátek v poledne opouštíme Ostravu a míříme na Bratislavu. Po veselé cestě s optimismem přijíždíme k hostelu Blues. Dobrá volba, v blízkosti centra, čisto, milý personál a šesti či osmilůžáky snad zabrání bluesovému splínu.

Rozezpíváme se, ale žádný odpočinek. Do nedalekého jezuitského kostela jsme zamířili už převlečení, vůbec nám nevadí, že v dlouhých šatech musíme projít adventní trhy.

Vystoupení není pohroma, ale ani žádná sláva, proto sbormistryně Petra podle očekávání ruší dopolední volno a my přes dvě hodiny ve společenské místnosti u recepce opět pilujeme soutěžní program.

alt

alt































V Primaciálnom paláci, v Zrkadlovej sieni, už se nežertuje. V čele mezinárodní poroty je slovenská paní profesorka Blanka Juhaňáková, další členové přicestovali z Polska, Ruska, Singapuru i nedaleké Banské Bystrice.

V kategorii smíšených sborů vážně nepodáváme špatný výkon a sebevědomí vzrůstá. Vere languores nostros a koleda, pak Lukášovo Pater noster završí efektní Jaakobin isot pojat.

Sotva vyměníme tuniky za šály, čeká nás další kategorie – lidové písně a capella. Oj, oj, oj opět od Zdeňka Lukáše, Košťálovo Už je slunko a na závěr slovenská Kde si bola, úprava Petera Špiláka, kterou jsme si připravili už na letní petrohradskou soutěž.

Profesor Jekimov si dá ladičku k uchu, pokývá hlavou a my přemýšlíme, co si myslí v duchu. Máme ozaj dobrý pocit, Petra jenom září, málokdy se takhle spokojeně tváří.

Až večer na Hlavním náměstí budeme se všemi sbory zpívat pro návštěvníky adventních trhů, budeme už znát výsledky. Zazní totiž z pódia těsně před koncertem. Ale musíme si počkat. Není to problém – spousta stánků a ještě větší počet lidiček, kteří vás skoro přenášejí od punče ke svařáku, od plněných lokší k masu na všemožný způsob, nám čas zkrátí.

A po setmění milá moderátorka ohlašuje – CHORUS OSTRAVA – 2x ZLATO – a k tomu zvláštní ocenění poroty za dramaturgii! Bezvadné, no ne?

A co se dělo potom? V hostelu oslava skoro do svítání, ale to už by chtělo jiné povídání...

 
Chorus Ostrava jedním z vítězů festivalu v Petrohradu

Smíšený pěvecký sbor Chorus Ostrava při Ekonomické fakultě VŠB-TUO se o minulém víkendu vrátil z prestižního 13. mezinárodního festivalu Singing World, který se uskutečnil ve dnech 1. – 5. 8. 2015 v ruském Petrohradu.

V konkurenci téměř padesáti sborů z mnoha zemí – Ruska, Slovenska, Číny, Izraele, Itálie, Francie, Velké Británie, Rumunska, Chorvatska či Turecka, dosáhl výrazného úspěchu. Pod vedením své umělecké vedoucí Mgr. Petry Rašíkové byl oceněn zlatým pásmem v kategorii sborové interpretace úprav lidových písní, v kategorii velkých smíšených sborů získal stříbro.

alt

alt


Chorus Ostrava slavil velký úspěch také na festivalových koncertech, nezapomenutelným zážitkem bylo vystoupení v majestátní Kazaňské katedrále, členové sboru se všude setkávali s nadšeným přijetím publika.

„Ačkoli je naše těleso ryze amatérské, musím s radostí konstatovat, že jsme velmi dobře obstáli v celosvětové konkurenci a dokázali, že hudba se musí tvořit především srdcem. O tom nás přesvědčilo také náročné ruské publikum na festivalových koncertech, které s nadšením volalo „bravo“ a v mnoha tvářích se po našem výkonu objevily slzy dojetí a radosti,“ uvedla sbormistryně a umělecká vedoucí sboru Petra Rašíková. „Ráda bych poděkovala za skvělou reprezentaci všem zpěvákům a výboru, který se podílel na organizaci,“ dodala Petra Rašíková.

alt

alt

Sbor prezentoval skladby evropských skladatelů, ale také díla současných českých autorů, například Zdeňka Lukáše či Arnošta Košťála.

Celý výjezd na festival se mohl uskutečnit díky trvalé podpoře Ekonomické fakulty VŠB-TUO a výrazným dotacím statutárního města Ostravy a Ministerstva kultury ČR, které umožnily dlouhý transfer přes pobaltské země.

Projekt byl realizován s finanční podporou statutárního města Ostravy. Projekt se uskutečnil za finanční podpory Ministerstva kultury ČR.

mk logo

ostrava logo

 
Zvládáte německy pouze Danke, nein, Guten Tag nebo Schumacher…? Ja?

Zvládáte německy pouze Danke, nein, Guten Tag nebo Schumacher…? Ja?

Nebojte se a přihlaste se do našeho Chorusu. Určitě pak zažijete nezapomenutelné chvíle při družebních pobytech s velmi milými obyvateli bavorské vesnice Hinterschmiding. A zcela jistě si také rozšíříte svou slovní zásobu. Nejlépe Vám půjdou slova vystihující podstatu našeho setkávání – die Freiheit, die Freundschaft a der Frieden. Svoboda, přátelství a mír totiž zaručují vzájemnou spolupráci plnou pohody a radosti.

Naposledy jsme se o tom mohli přesvědčit 8. - 10. května. V nejen sluníčkem vyhřátém autobusu jsme se po devíti hodinách cesty přehoupli do podhůří Bavorského lesa a rázem bylo slunce i v našich duších. Jako vždy nás v příhraniční vesničce střediskové vyhlížely známé rodiny ubytovatelů. Pod vedením místního kulturního činovníka Aloise Seidla, jinak téměř počeštělého Lojzíčka, jsme se seznámili s bohatým programem pro další dny.

alt

alt



























Cože pro nás připravili? Jen stručný souhrn nebude krátký - večerní privátní posezení v rodinách, po snídani odjezd do nádherného Passau, projížďka na lodi po Dunaji i Innu, ochutnávka zdejší kuchyně, návštěva místního dómu s největšími varhanami světa, které v pravé poledne rozezněl mistr varhaník v působivém koncertu, procházky středověkými zákoutími, posezení u piva či kávy. Jen trošku litujeme, že panoramata kláštera a hradu kropí déšť. Po návratu „domů“ drobná svačina a pak rozezpívání a zkouška. Od 18 hodin celovečerní koncert v místním kostele. Plný emocí, vzpomínek na Lumíra, ale také pýchy při nadšeném potlesku přítomných posluchačů. Díky naší sbormistryni Petře Rašíkové!

A už tu bylo posezení, na které se všichni těšili. Po oficiálních, ale milých pozdravech byly předány upomínkové dary – sbor a spřátelená vesnice Bělotín věnovaly představitelům Hinterschmidingu zatím malý stromek – lípu, jejíž srdčité listy, jak doufáme, budou ale dlouhá léta symbolizovat naše srdečné vztahy. Švédské stoly, přichystané našimi hostiteli, a české pivo z Bělotína dodaly sílu pro lidové tance a české i německé zpěvy. Po půlnoci došlo ve většině domácností k dalšímu prohlubování vztahů, ale bylo nutné znát míru, protože v neděli dopoledne nás čekalo zpívání v kostele na mši a duchovní repertoár není snadný. Slova zdejšího pana faráře o odstraňování bariér mezi národy vedla ve dnech 70.výročí konce 2. světové války k hlubokému zamyšlení. Chvíle našeho pobytu se rychle krátily – zbýval chutný oběd v místní restauraci a došlo k loučení. Často provázenému i lesknoucí se slzičkou a vřelým objetím.

alt

Po bezproblémové jízdě – děkujeme, pane řidiči, před desátou hodinou večerní místo zalesněných strání vidíme naše vysoké pece a rozcházíme se. Ne nadlouho, už v pondělí večer nás čeká zkouška...

Ani německé loučení nebylo navždy, za rok své přátele přivítáme u nás, v Ostravě. Už teď se těšíme!!!

P.S. Pro méně znalé – setkávání s obyvateli Hiterschmidingu začalo ještě před pádem železné opony v roce 1989. Od té doby jsme byli bavorskými hosty už mnohokrát. A naši přátelé pravidelně navštěvují nás. Díky tomu, že dlouholetým starostou vesnice Bělotín je dlouholetý člen našeho sboru Eda Kavala, byla v roce 2000 uzavřena oficiální smlouva mezi tehdy ještě Vysokoškolským pěveckým sborem a oběma obcemi. Ta byla po vzniku Chorusu aktualizována a na jejím základě se nám otevírají další možnosti spolupráce.

 
<< Začátek < Předchozí 1 2 3 4 Další > Konec >>

Strana 1 z 4